Nejslavnější přítelkyně Hugha Hefnera říká, že jí vymyl mozek, tady je důvod

Obsah:

Nejslavnější přítelkyně Hugha Hefnera říká, že jí vymyl mozek, tady je důvod
Nejslavnější přítelkyně Hugha Hefnera říká, že jí vymyl mozek, tady je důvod
Anonim

Aby mohl nějaký časopis vzniknout, musí existovat někdo, kdo ho vytvoří. Navzdory tomu většina lidí absolutně netuší, kdo to byl, kdo měl vizi jejich oblíbeného časopisu. Poté, co Hugh Hefner na počátku 50. let vytvořil Playboy, přišel s nesčetnými způsoby, jak se jako hlavní mozek časopisu proslavit po celém světě. Když například celebrity pózovaly pro často diskutovaný obraz Playboye, Hefner se ujistil, že to byl on, kdo získal uznání za to, že je přesvědčil, aby se objevily v jeho časopise.

Kromě toho, že Hugh Hefner našel způsob, jak na sebe díky svému časopisu upozornit, dokázal také proslavit svůj domov. Ve skutečnosti se Hefnerův domov stal tak slavným, že i poté, co zemřel, spousta lidí chce vědět, jak dnes Playboy Mansion je. Samozřejmě, jedna z hlavních věcí, které lidé věděli o Playboy Mansion, je to, že tam Hefner žil se svými mnoha přítelkyněmi. Je úžasné, že Hefnerova nejslavnější přítelkyně nedávno prohlásila, že se během jejich vztahu cítila vymytý mozek.

Pocit vymytého mozku

V roce 2005 se E! „reality“show The Girls Next Door se dostala do éteru a proslavila Holly Madison, Bridget Marquardt a Kendru Wilkinson. I když všechny tři ženy mají spoustu fanoušků a Hugh chodil s mnoha ženami, dalo by se snadno namítnout, že Holly je Hefnerova nejslavnější přítelkyně. Koneckonců, The Girls Next Door ji vylíčili jako Hughův hlavní tahák.

I když to v The Girls Next Door vypadalo, že Holly Madison byla šťastná, že je zapletená s Hughem Hefnerem, od té doby jejich vztah přehodnotila. Ve skutečnosti se Holly nyní cítí, jako by jí byl vymyt mozek během doby s Hefnerem, jak prozradila během rozhovoru v podcastu Call Her Daddy.

Po počátečním pocitu, že bydlet v Playboy Mansion by byl „zábavný“a „šílený zážitek, city Holly Madison k Hughu Hefnerovi se prohloubily. Holly však nyní cítí, že to nebylo skutečné. "Začal jsem mít pocit, že jsem do něj zamilovaný, když se na to dívám zpětně, mám pocit, že to byl velmi typ stockholmského syndromu, kdy jsem měl pocit, že jsem se s ním ztotožňoval a on mi skládal komplimenty." hodně na začátku. A právě jsem v duchu začal vinit všechny ostatní problémy na ostatní ženy. Jako: "To je mizerná situace, ale kdyby tady ty ostatní ženy nebyly, nebylo by to buď takový."

Odtamtud Holly Madison pokračovala ve vysvětlení, jak špatně se cítila, když začala uvažovat o odchodu od Hugha Hefnera a Playboy Mansion. "Začal na mě víc narážet za opravdu hloupé věci a já si právě uvědomila, jako, nemůžu tu být, jako, ten chlap je děvka. Ale i tak jsem se cítila provinile, když odcházím."Trvalo to čas, trvalo mi, než jsem se začal zajímat o jiného muže, než jsem si konečně řekl: 'Musím vytáhnout zástrčku, protože nebudu podvádět.' Prostě to jde dohromady se všemi těmi milostnými bombami a 'budeme spolu navždy a budeme spolu po zbytek mého života' a bla, bla, bla. Přirovnal by mě k Belle ve filmu Kráska a zvíře, jako, právě jsem přišel na tenhle hrad."

Like A Cult

Nyní, když Holly Madison žila roky mimo sídlo Playboye, přišla zamyslet se nad tím, jaké to bylo pro všechny přítelkyně Hugha Hefnera, které tam žily s ním. Jak bylo vysvětleno během výše zmíněného rozhovoru s podcastem, Madison má nyní pocit, jako by každý, kdo prošel touto zkušeností, existoval v kultovním prostředí.

"Skoro bych se chtěl zamknout do této škatulky způsobem, který tam nebylo těžké udělat, protože je to každopádně velmi kultovní atmosféra a jste manipulováni, abyste se tak cítili." Odtud Madison pokračovala ve vysvětlování, jak ji tam toto prostředí udrželo déle, než by jinak zůstala, a dokonce to vedlo k tomu, že si téměř vybudovala rodinu s Hughem Hefnerem.

"Můj vlastní druh studu mě tam také držel. Opravdu jsem si nedokázal představit život venku. Jako bych si říkal: 'Dobře, tohle je moje poslední zastávka. Pokud chci mít děti, "Zkusím to." A pak, když jsem věděl, že to s ním nebude možné, jako jsme to zkoušeli in vitro a tak. Nefungovalo to. Říkal jsem si: 'Dobře, dobře, jestli tady nebudu mít děti, to je něco, o čem musím přemýšlet. Je to svým způsobem opravdu jako rozsudek smrti.'"

Doporučuje: