Během čekání na konec série Amazon Prime koncem tohoto roku se sovětský LOTR stal hitem internetu a mezi oběma díly nasbíral více než 2 miliony zhlédnutí. Nejsou zde žádné titulky, a dokonce i popis je pouze v ruštině, takže fanoušci ve zbytku světa se ptají, odkud pochází nejnovější verze LOTR.
Film vytvořený pro ruskou televizi
Film vytvořený pro televizi byl natočen a odvysílán poprvé a poprvé až donedávna v roce 1991. Z éteru se dostal přímo do úložného prostoru a tam seděl po celá desetiletí. 5TV, ruská vláda provozovaná stanice, která převzala Leningradskou televizi, zveřejnila film na YouTube koncem března bez jakéhokoli upozornění.
Film obsahuje hudbu, kterou složil Andrei Romanov, známý svou prací se zásadní rockovou kapelou Akvarium (Aquarium). V úvodní písni zpívá ruskou verzi písně, kterou Gandalf zpívá Bilbovi o Třech prstenech moci.
Film byl vydán ve dvou částech, v celkovém počtu necelé dvě hodiny. To, co na nich fanoušci LOTR milují, nejsou high-tech speciální efekty. Rozpočet byl nízký a mnoho scén vypadalo spíše jako divadelní scéna střední školy než Středozem. To, co postrádá na produkčních hodnotách, to vynahrazuje triviálním, psychedelickým druhem citlivosti.
Část první (Dlouho očekávaný večírek Barrow Downs):
Na sociálních sítích a v internetových diskuzích se mnoho fanoušků vyjádřilo k rozdílům mezi verzemi. Sovětský LOTR například zahrnuje Toma Bombadila, tajemného obyvatele lesa, který byl vynechán z filmu Petera Jacksona za 93 milionů dolarů, a jeho manželku Goldberry. Jsou vyrobeny tak, aby vypadaly obrovské na rozdíl od hobitů.
Saruman je člověk a Elrond má plnovous. Existuje vypravěč, který je v sovětských filmech běžným nástrojem, který při vyprávění kouří dýmku. Když například Gandalf padne s balrogem v Morii, celá scéna se zredukuje na následky, kdy zbytek Společenství propuká v pláč.
Při natáčení v Rusku byly některé scény natočeny ve sněhu, včetně začátku příběhu, kdy hobiti opouštějí Kraj. Spíše než velké bosé nohy Jacksonových hobitů nosí Sověti vysoké chlupaté boty.
Část druhá (The Barrow Downs to the Breaking of the Fellowship)
Ruská umělkyně Irina Nazarova, někdo, kdo to viděl v televizi poprvé a byla součástí umělecké scény v Leningradu (nyní Petrohrad), poskytla rozhovor BBC. „Počítačová grafika se do Leningradské televize teprve dostala a nenašel se nikdo, kdo by ji mohl profesionálně využít,“vysvětlila.
Verze Petra Jacksona, všeobecně považovaná za zlatý standard, byla vydána jen o deset let později.
Historie obskurních adaptací LOTR
Mnoho fanoušků trilogie Petera Jacksona a prequelových trilogií Hobit také zná animovanou verzi z roku 1978, ve které byl mladý John Hurt vyjadřující Aragorna. Existovaly finské, švédské a další méně známé verze Tolkienovy klasiky, které se většinou datují do 70. let.
První ruský překlad Tolkienova Společenstva prstenu vyšel v 60. letech 20. století, ale kvůli silné cenzuře literatury v sovětském Rusku došlo v původním příběhu ke značným změnám a škrtům. Koncept skupiny bojovníků za svobodu vystupující proti totalitnímu režimu, který přichází z Východu, považovali někteří za problematický. Podzemní kopie kolovaly v literárních kruzích a oficiální překlad byl zveřejněn v roce 1982 (pouze Společenstvo prstenu).
V roce 1985 se objevila bizarní a ultra-nízkorozpočtová živá televizní verze Hobita, která představovala baletní tanečníky a vypravěče, který převzal roli Tolkiena. Jmenovalo se to Fantastická cesta pana Bilba Pytlíka, Hobita a nějak neobsahovalo žádné elfy ani trolly. Byl to jediný známý sovětský LOTR před televizním filmem z roku 1991.
Tolkien se v překladech stal běžným až po pádu sovětského režimu v 90. letech. Tolkienův fanoušek ve stejnou dobu rostl, což zřejmě vedlo k televizní verzi, která je nyní na YouTube.
Zahájila se výroba série Pán prstenů od Amazonu, jejíž streamování se očekává koncem roku 2021.
