V době, kdy byl v roce 1950 uveden první společný film Ingrid Bergmanové a Roberta Rosselliniho, byl jejich románek již veřejný.
Švédská herečka a italský autor neorealismu spolupracovali na dramatu Stromboli, které se odehrává na jednom z Liparských ostrovů a vypráví příběh Litevské ženy, která byla po válce vysídlena v Itálii.
Když se snažili znovu vytvořit příběh lotyšské ženy, kterou Rossellini potkal na jedné ze svých cest, on a Bergman se do sebe zamilovali, když byla ještě vdaná za zubaře Pettera Arona Lindströma, se kterým měl dceru Piu. Skandál, který následoval, viděl Bergmanovou ostrakizaci v Hollywoodu a jejím rodném Švédsku.
Korespondence mezi Bergmanem a Rossellinim ukázala, že se mu herečka otevřela roky předtím, než se vůbec potkali, napsala mu romantický dopis, kde ho požádala, aby spolupracovali. Ve svém prvním dopise filmaři hvězda Casablancy napsala „Ti amo“, aby dokázala, jak málo v té době uměla italsky.
Ingrid Bergmanová napsala romantický dopis Robertu Rossellinimu v roce 1947
Roky předtím, než jejich románek začal, Bergman napsal dopis italskému režisérovi poté, co viděl dva z jeho nejslavnějších filmů.
Ve svém vzkazu švédská hvězda vyjádřila touhu s ním spolupracovat a dala Rossellini trochu ochutnat svou italštinu tím, že napsala „Ti amo“.
Viděl jsem vaše filmy Open City a Paisan a moc se mi líbily. Pokud potřebujete švédskou herečku, která mluví velmi dobře anglicky, která nezapomněla svou němčinu, které není příliš rozumět francouzsky a která v italštině zná jen 'ti amo', jsem připravena přijít a natočit s vámi film,“napsala Bergmanová ve svém srdečném dopise.
Podle The Criterion Collection oscarová herečka nejprve nevěděla, kam má dopis poslat, a nakonec jej adresovala společnosti Minerva Film Corporation v Římě.
Roberto Rossellini poslal Ingrid Bergman jako odpověď filmové zpracování
Bergmanova slova se však k Rossellinimu dostala až následující rok, v den jeho 42. narozenin.
"Právě jsem s velkými emocemi přijal tvůj dopis, který mi náhodou přijde v den výročí mých narozenin jako ten nejcennější dárek. Je naprostá pravda, že jsem snil o tom, že s tebou natočím film…" ředitel odpověděl v krátkém telegramu.
Rossellini ale svou touhu po práci s Bergmanem neuklidnil a následně jí poslal synopsi filmu, který se podobal filmu jeho Stromboli.
Během cesty do regionu severně od Říma byl filmař v táboře zasažen lotyšskou ženou, která čekala na návrat domů. Nemohl s ní mluvit tak dlouho, dokud mu stráž přikázala, aby odešel. Když se vrátil, Rossellini byl informován, že žena odešla a přestěhovala se na Lipari Islands, protože si vzala muže z této oblasti.
"Půjdeme spolu a budeme ji hledat? Můžeme si společně představit její život v malé vesnici poblíž Stromboli, kam ji voják odvezl?" Rossellini se Bergmana zeptal ve svém dopise a pokračoval ve shrnutí svého filmu do několika odstavců o lásce, přizpůsobení se jiné realitě a nakonec i svobodě.
"Mohl byste přijet do Evropy? Mohl bych vás pozvat na výlet do Itálie a mohli bychom si to v klidu probrat? Chtěli byste, abych šel na tento film? Kdy? Co si myslíte o Omluvte mě za všechny tyto otázky, ale mohl bych vás vyslýchat donekonečna," napsal také.
Ingrid Bergman a Rossellini se vzali v roce 1950
Bergman přijel do Evropy, aby se setkal s Rossellinim a tito dva společně natočili Stromboli, film, který byl dobře přijat v Itálii, ale zpočátku se objevil v Americe a Británii, než novější recenze přehodnotily jeho uměleckou hodnotu.
Když byl film propuštěn, Bergman právě přivítal s Rossellinim syna Robina, narozeného v únoru 1950, několik dní před premiérou filmu v USA. Požádala Lindströma, aby se s ní rozvedl, ale on odmítl. Navíc kontakty s jejich dcerou Piou, která žila se svým otcem ve Švédsku, byly řídké.
Skandál měl dopad na Bergmanovu kariéru a reputaci, aféra byla údajně v kontrastu s čistými postavami, které často hrála na obrazovce, a že média a veřejné mínění se s ní stavěly na roveň, jak Bergman později zdůraznil život.
Týden poté, co se Robin narodila, se Bergmanová rozvedla s jejím prvním manželem na základě plné moci a podle mexického zákona si vzala Rosselliniho. V roce 1952 se páru narodila dvojčata, Isotta Ingrid a Isabella, které následovaly ve stopách své matky a staly se oceňovanou herečkou. Po Stromboli Bergman a Rossellini spolupracovali na čtyřech dalších filmech.
Nakonec dvojice požádala o rozvod poté, co měl režisér poměr s bengálskou scenáristkou Sonali Dasguptou. On a Bergman se oficiálně vydali každý svou cestou v roce 1957.
Bergman se znovu oženil v roce 1958, čímž uzavřel uzel se švédským divadelním podnikatelem Larsem Schmidtem. Rozvedli se v roce 1975, ale zůstali si blízcí až do její smrti na rakovinu prsu v Londýně v roce 1982.
