Když měl Inventing Anna premiéru na Netflix v únoru, vyvolalo to nejrůznější rozruch. Minisérie, kterou Shonda Rhimes produkovala od té doby, co přesunula svůj Shondaland na streamer, vypráví příběh Anny Sorokinové, odsouzené v reálném životě, které se podařilo prosadit se v newyorské vyšší společnosti tím, že se představila jako bohatá německá dědička jménem Anna Delvey.
Pořad si vysloužil tři nominace na Emmy, včetně jedné za úžasné ztvárnění Anny Julií Garnerovou. A i když se série zabývá tématem ze skutečného života, Rhimes dala jasně najevo, že show ani zdaleka nenabízí faktický popis událostí, které se staly, když Sorokin spáchala své přečiny.
Vynalézání Anny je založeno na článku Jessicy Pressler
S jistotou lze říci, že Rhimese zaujal Presslerův příběh od chvíle, kdy byl v květnu 2018 publikován v New York Magazine.
„Bylo to asi o měsíc později. Pamatuji si, že mě oslovili docela brzy poté, co jsem se vrátil domů z nemocnice, nebo možná dokonce ještě v nemocnici, v červnu 2018,“vzpomínal Pressler.
“A řekl jsem něco jako: ‚Omlouvám se, jsem pozadu s e-maily, přistihl jsem se, že mám dítě,‘na což mi Shonda poslala tuto naprosto ikonickou odpověď, kterou mám stále na zeď a který obsahuje řádky: „NIKDY se neomlouvej za to, že jsi ženou a matkou. Kdybys byl muž, lidé by tě dali na obálku časopisu Time za to, že se staráš o děti a děláš JAKOUKOLIV práci zároveň.‘A okamžitě mě to uchvátilo.“
Spolupráce mezi Presslerem a Rhimes pokračovala odtud. Rhimesův tým se pustil do vývoje série a Pressler poskytl vstup, kdykoli potřebovala vyplnit prázdná místa. Proces vývoje také pokračoval, když Sorokin šel k soudu.
„Začali jsme to ještě předtím, než Anna vůbec šla před soud, takže jsme si během soudu psali a snažili se přijít na to, jak seriál skončí, a čekali jsme, až soud skončí a další věci,“řekl Rhimes. „V tomto smyslu to byl opravdu zajímavý projekt.“
Shonda Rhimes řekla, že při vymýšlení Anny ‚Neříkali životopisný film‘
Vynalézání Anny může být založeno na skutečném příběhu, ale Rhimes by nikdy nezašel tak daleko, aby tvrdil, že její minisérie je životopisný film.
„Nevyprávěli jsme životopisný film, protože to je důležité rozlišovat,“vysvětlil Rhimes.
„A v té show bylo tolik prvků, které byly fakty… Dokonce si ani nejsem jistý, jestli bych to mohl někomu říct, protože pocházely z jakýchsi tajných poznámek někde. Ale byly tu také věci, které jsme vymysleli, protože to bylo potřeba vymyslet, aby příběh skutečně zpíval a byl takový, jaký by měl být.“
Současně Rhimes poukázal na to, že Sorokin byl možná „nejspolehlivějším vypravěčem na světě.“
„Ta žena je před soudem, takže to není tak, že by nám řekla svou pravdu,“dodal showrunner. Cílem výroby seriálu tedy bylo ponořit se do srdce Sorokinova příběhu, ale ne přesně představit všechny události tak, jak se staly.
„Je toho tolik z pořadu, ze kterého mám pocit, jako by to bylo přímo z Anniných úst, že jsme si s tím museli trochu povolit, ale opravdu jsme se snažili najít rovnováhu mezi lpěním na faktech, na kterých opravdu záleželo, a účty, na kterých opravdu záleželo,“vysvětlil dále Rhimes.
„A pak se jen pokusit vytvořit okamžiky, vyjádřit okamžik, který se možná v životě stal, ale nestal se tak, jak jsme ho rozvinuli.“
Ne všechno při vymýšlení Anny bylo převzato přímo ze skutečného života
Preslerová poznamenala, že některé části seriálu se přesně nestaly ve skutečném životě. Pro začátek, i když je Vivian Anny Chlumsky fiktivní verzí Presslera, nesetkala se s odporem, když svým šéfům předložila Sorokinův příběh.
„Naši šéfové jsou pravý opak,“vysvětlil Pressler. „Myslím, že šéfové show jsou obecně záskokem patriarchálních kanceláří. Ale to je věc, kde je skutečnost opředena fikcí. Udělat příběh o 8 000 slovech o neznámém člověku nebylo jednoduché.“
A pokud jde o scénu, kdy fiktivní Anna údajně zdržovala soudní řízení, protože neměla oblečení, skutečný příběh se ukázal být složitější.
„Nebylo to všechno kvůli Annině ješitnosti – obžalovaní musí u soudu nosit civilní oblečení, protože kdyby si oblékli vězeňskou kombinézu, mohlo by to poškodit porotu,“vysvětlil Pressler.
„Takže všichni jen čekali. Třeba ten chlápek z City National Bank byl hodiny na chodbě se svým právníkem, protože Anna neměla kalhoty.“
Tak se Pressler dostal k oblečení pro Sorokina v H&M.
Zároveň také stojí za zmínku, že samotná Rhimes se při práci na seriálu se Sorokinem nikdy nesetkala.
„Záměrně jsem se s Annou nechtěl setkat, protože jsem z vyprávění všech věděl dvě věci: Buď se do ní lidé zamilovali a ztratili veškerou objektivitu, nebo nenáviděli její kuráž a prostě se nedokázali vyrovnat,“vysvětlila.
„A já jsem měl pocit, že nechci uvíznout v pozici, kdy jsem k této osobě choval takové city, které podbarvily, jak budu vyprávět příběh.“
Od června 2022 zůstává Sorokin ve vazbě ICE v nápravném zařízení Orange County v Goshenu v New Yorku. Po vydání Inventing Anna pracuje na dokumentárním seriálu, který se ponoří do života po událostech v Rhimesově minisérii.
