Snídaně „Don't You“od The Breakfast Club je absurdně milované, snad kromě kapely, která to zpívala

Obsah:

Snídaně „Don't You“od The Breakfast Club je absurdně milované, snad kromě kapely, která to zpívala
Snídaně „Don't You“od The Breakfast Club je absurdně milované, snad kromě kapely, která to zpívala
Anonim

I když The Breakfast Club možná nebyl nejziskovějším filmem režiséra Johna Hughese, rozhodně zanechal svou stopu. Ve skutečnosti by se dalo namítnout, že je to vlastně jeden z jeho nejúspěšnějších filmů. Proto je překvapivé, že se nikdy nedočkal pokračování. Nejen proto, že je to snadno jeden z jeho nejoblíbenějších filmů, ale také proto, že svým šesti hvězdám připravil šílený úspěch.

Ale neoficiální sedmá hvězda filmu měla také docela dědictví.

"Don't You (Forget About Me)" se stalo synonymem pro The Breakfast Club. Ale stalo se také synonymem pro kinematografii obecně. Je to proto, že je to jednoduše jedna z nejlepších filmových písní všech dob. A to bylo požehnáním i naprostým prokletím pro ty, kdo to stvořili…

7 Kdo ze Snídaňového klubu udělal "Nevy"?

Hymnickou pop/rockovou píseň složili Steve Schiff a Keith Forsey, kteří byli přivedeni do The Breakfast Club poté, co získali Oscara za práci na Flashdance.

Nevěděli, že píseň se nakonec stane singlem číslo jedna v USA a udělá obrovský rozruch přes rybník. Částečně je to kvůli neuvěřitelným vokálům skotské nové vlny Simple Minds.

Ale Simple Minds původně nechtěli mít nic společného s "Don't You". Samozřejmě, že si to nakonec rozmysleli a nakonec to nahráli… jen aby to možná nenáviděli, když to vyšlo.

6 Kdo přišel s nápadem na „Vy ne“?

Jakmile Keith a Steve dostali scénář, začaly je zaplavovat myšlenky. John Hughes ale přesně věděl, co od písně chce. A tak vstoupil, aby je vedl.

Pracoval jsem samozřejmě s Billym Idolem a Moroderem. Takže Moroder, měli jsme nějaké techno věci. Idol, měli jsme kombinaci punku a techna. Takže si myslím, že John trochu hledal té atmosféry a trochu té indie atmosféry,“řekl Keith Forsey ve vynikající orální historii „Don't You“od Spin.com.

„Začali jsme dávat skladby dohromady. „Don’t You“nebyl první – možná byl i poslední, nejsem si jistý,“dodal Steve Schiff.

5 The Breakfast Club inspiroval texty písně „Don't You“

Steve a Keith dostali hrubé sestřihy filmu, když skládali svou píseň. V tu chvíli měli velkou část kompozice, ale neměli žádné texty. Nakonec to byla scéna z filmu, která je inspirovala.

"Byla tam specifická scéna, kde se Judd Nelson a Anthony Michael Hall uprostřed filmu navzájem konfrontují a myslím, že je to Anthony Michael Hall, kdo říká Juddu Nelsonovi něco ve smyslu: "Pamatuješ si mě po tomhle?" Protože se v té sekci tak nějak scházejí,“vysvětlil Keith Forsey.

"A vrátilo mě to do školních časů, kdy jsem byl tak trochu na špatné straně kolejí a pamatuji si, jak jsem stál na autobusové zastávce s jedním z dětí z druhé strany kolejí a my Začal jsem mluvit. Nabídl jsem mu cigaretu a stali jsme se tak trochu… to by se nikdy nestalo, kdybychom byli oba v našich běžných týmech. A já si jen pomyslel:,No, zapomeneš na mě?' A já si myslel, že je to skvělé téma pro píseň."

4 Simple Minds' by neudělali „neděláš“

První kapela, kterou Steve a Keith chtěli pro "Don't You" byli Simple Minds. A byli první kapelou, kterou oslovili. Bohužel to odmítli, což vedlo skladatele a produkci k nekonečnému hledání náhrady.

"Byl jeden bod, kdy jsme nemohli nikoho sehnat," řekla Spinovi koproducentka Breakfast Club Michelle Manningová. „[hudební supervizor Breakfast Club] David Anderle a já jsme se dva a půl, téměř tři týdny, doslova toulali ulicemi Londýna, chodili jsme do každé větší anglické skupiny s třičtvrtěpalcovou páskou The Breakfast Club."

Nakonec Michelle získala zájem Chrissie Hyndeové. Byla v kapele The Pretenders a hodila by se. Byla ale těhotná, tak to musela odmítnout. Naštěstí se provdala za Jima Kerra… který byl v Simple Minds.

Chrissie se je snažila přimět, aby to udělali, ale… ještě jednou řekli: 'Ne'.

"Ve skutečnosti šlo spíš o to, že jsme tu píseň nenapsali a měli odpor k tomu, abychom dělali materiál napsaný mimo naši skupinu," vysvětlil Jim Kerr, zpěvák Simple Minds, Spinovi, proč to stále odmítali.

"To znamená, že demo písně, která nám byla předložena, nikoho, mírně řečeno, neohromilo. Nebylo to špatné, ale nic skvělého, znělo mnohem lépe pro Psychedelic Furs než pro Minds. Chvíli nám trvalo, než jsme spojte se s myšlenkou udělat píseň a udělat ji podle nás."

Naštěstí přesně to se stalo.

3 Snídaňový klub nevyhodil prosté mysli

Během svého rozhovoru pro Spin.com Jim Kerr přiznal, že nebyl tak ohromen filmem The Breakfast Club jako všichni ostatní. To byl vlastně pocit, který měl i skladatel Steve Schiff.

Ale polonezájem Jima a jeho kapely o film není důvodem, proč možná nakonec nenáviděli píseň, díky které byl ještě slavnější.

2 Proč prostoduché mysli možná nenáviděly úspěch „nevy“

„Do't You“se stalo hymnou. Nejen kvůli filmu, ale i době. A právě úspěch písně způsobil, že několik lidí, kteří se podíleli na jejím vytvoření, věřili, že ji Simple Minds ve skutečnosti nenávidí.

„Zvláštní je, že si nemyslím, že se to kapele ve skutečnosti tak líbilo,“řekl Daniel Kleinman, režisér videoklipu. „Myslím, že částečně proto, že nenapsali texty a spojení s filmem se jim moc nelíbilo a mysleli si, že je to kompromitující."

Hudební supervizorka Kathy Nelsonová dodala: "Myslím, že Jim Kerr začal být velmi rozhořčený, že ta píseň měla tak obrovský úspěch. A myslím, že z toho tak trochu obvinil Keitha. Byla to jeho chyba nebo co. bylo drama, alespoň v mém malém kruhu."

1 Co řekly prosté mysli o „nevy“

Zatímco všichni kolem cítili jejich nechuť k celému zážitku, Jim Kerr řekl Spin.com, že je za to ve skutečnosti nesmírně vděčný. Kromě toho se zdálo, že Jim má k písni respekt.

Píseň zabírá spoustu škatulek. Má skvělou jednoduchost, lidé se v ní cítí dobře. Je to rocková, groovuje, je plná popových háčků, skvělé dynamiky, zabijáckého refrénu. Nyní je také ikonou určitá generace – díky filmu,“vysvětlil Jim Kerr.

"Byli jsme šokováni, ale samozřejmě jsme byli potěšeni, že jsme se dostali na první místo Billboardu," řekl Jim. „Byli jsme vděční, že po vší naší neochotě tolik lidí tvrdě pracovalo, aby nás dostali do rádia a televize. Kdo by nechtěl být č. 1 ve Státech? Byli jsme požehnáni mnoha způsoby."

Doporučuje: